Proč mě zaujal serál SKINS

Za poslední rok mě hodně  nadchl seriál Skins. Nikdy mě moc nebrala nějaká dramata a radši měla barevné seriály, u kterých jsem se zasmála. Ale díky tumblr, kde tento seriál neustále vychvalovali, jsem se rozhodla, že se podívám na pár dílů s tím, že uvidím, jak mě to chytne.

 První díl mě vůbec nenadchnul, dokonce jsem ho po 30 minutách vypla. Celý měsíc mě na tumblru a wehertitu mordovaly fotky hlavně z  druhé generace (3. série, ve které hrají upně jiní herci a jede se další příběh), tak jsem se rozhodla, že to prostě přeskočím. Celej první díl jsem obdivovala hlavní hrdinku Kayu Scodelario a přemýšlela, jak to sakra dělá, že je tak úžasná. Pustila jsem si další díl a pak už jsem se vezla.

Zvykla jsem si na tu dávku dramatu a začalo se mi to líbit. Po skončení 4. série mi to začalo chybět a zjistila jsem, že hlavní postava (Kaya) hrála i v prvních dvou sezónách a tak jsem si znovu pustila první díl a pak si v duchu říkala - Proč jsem to sakra vypla? Je to úžasný!

Líbí se mi, že to neni jako pohádka. Nebo klasickej film - úvod, menší zápletka, větší zápletka, pak se všichni pohádaj, všechno se vyřeší, štastný konec. Tady se to točí jako kolo štěstí. Jako je to v reálu. A dokonce postavy dělaly, co jsem chtěla. Řekla jsem si  - hmm, teď by bylo hustý, kdyby udělala tohle. Ale to neudělá, vždyť je to jenom seriál, podle blbejch osnov. A ona to udělala. Prostě mě to neustále překvapovalo.

Doteď koukám na youtubu na videa z obou generací, nebo na obrázky z weheartit. Další sezónu jsem zkoušela, ale už to neni prostě ono a hrajou tam opravdu nesympatičtí herci. Takže tu jsem odepsala. A prý byla natočena ještě americká verze na MTV, kterou všichni kritizují, takže ani nemám chuť zkoušet.